• Podat stížnost
  • Žádost o informace
60th Rome Treaty anniversaryVaše Evropa - Portál evropských a národních veřejných služeb online

Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o vnitřních postupech při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům a žádostí o informace

Dostupné jazyky: bg.es.cs.da.de.et.el.en.fr.ga.hr.it.lv.lt.hu.mt.nl.pl.pt.ro.sk.sl.fi.sv

Postupy uvedené v tomto rozhodnutí mají za cíl zajistit, aby při posuzování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům a žádostí o informace uplatňoval veřejný ochránce práv ty nejvyšší standardy transparentnosti a efektivity.

Žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům, které má v držení úřad evropského veřejného ochránce práv, jsou vyřizovány v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001[1], přičemž musí být dodržen statut evropského veřejného ochránce práv[2].

Toto rozhodnutí se také vztahuje na žádosti o informace, které obdrží úřad veřejného ochránce práv.

Veřejný ochránce práv přijal tyto vnitřní postupy:

Článek 1: Přijímání žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům a žádostí o informace

1.1 Hlavním útvarem příslušným pro vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům a žádostí o informace je pověřené oddělení.

1.2 Kdokoli v úřadu veřejného ochránce práv, kdo obdrží žádost o přístup veřejnosti k dokumentům, ji neprodleně předá pověřenému oddělení k registraci a zpracování.

1.3 Kdokoli v úřadu veřejného ochránce práv, kdo obdrží písemnou žádost o informace, ji ihned a urychleně vyřídí. Pokud to nelze provést, měla by být daná žádost předána příslušnému pověřenému oddělení.

Článek 2: Žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům

2.1 Žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům se zpracovávají v souladu s procesními[3] pravidly uvedenými v článcích 6 až 10 nařízení (ES) č. 1049/2001. Tato pravidla zahrnují právo žadatele podat potvrzující žádost[4] v případě, kdy je žádost zcela nebo částečně zamítnuta nebo veřejný ochránce práv ve stanovené lhůtě neodpověděl.

2.2 Rozhodnutí ve věci původních žádosti přijímá vedoucí pověřeného oddělení. V rozhodnutí ve věci původní žádosti, kterým se zamítá přístup k požadovanému dokumentu či požadovaným dokumentům, buď zcela, nebo částečně, musí být uvedeny důvody a žadatel musí být informován o svém právu podat potvrzující žádost.

2.3 Rozhodnutí ve věci potvrzujících žádosti přijímá generální tajemník. V rozhodnutí ve věci potvrzující žádosti, kterým se zamítá přístup veřejnosti k požadovanému dokumentu či požadovaným dokumentům, buď zcela, nebo částečně, musí být uvedeny důvody a žadatel musí být informován o svém právu zahájit řízení u Soudního dvora Evropské unie podle příslušných ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.4 Veřejnosti je poskytnut přístup k dokumentům, pokud není třeba chránit určité veřejné či soukromé zájmy ve výjimečných případech stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.5 Pokud se žádost o přístup veřejnosti k dokumentům týká dokumentu, který veřejný ochránce práv získal v průběhu šetření od jakékoli fyzické nebo právnické osoby, orgánu nebo instituce EU nebo členského státu pod podmínkou důvěrného zacházení, předpokládá se, že tento dokument nebude zveřejněn, v souladu se statutem evropského veřejného ochránce práv[5].

2.6 V těchto případech se může veřejný ochránce práv v zájmu transparentnosti obrátit na danou osobu, orgán nebo instituci EU nebo členský stát, který daný dokument poskytl, aby zjistil, zda lze upustit od požadavku důvěrného zacházení a zda lze dokument zveřejnit.

Článek 3: Osobní údaje

3.1 Pokud dokument, který je předmětem žádosti o přístup veřejnosti, obsahuje „osobní údaje“ ve smyslu nařízení o ochraně osobních údajů[6], je třeba s těmito osobními údaji zacházet v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

3.2 Totožnost zaměstnanců veřejného ochránce práv, o nichž se bude hovořit v souvislosti s plněním jejich pracovních povinností, bude v zájmu transparentnosti běžně známa, jestliže nebude dobrý důvod k jejímu utajení.

Článek 4: Žádosti o informace

4.1 Žádosti o informace se vyřizují co nejrychleji a v každém případě vždy nejpozději do 15 pracovních dnů.

4.2 V jakémkoli rozhodnutí o odmítnutí poskytnout požadované informace musí být uvedeny důvody[7] a žadatel musí být informován o svém právu požádat o přezkoumání tohoto rozhodnutí.

4.3 Po podání žádosti o přezkoumání přezkoumá dané rozhodnutí o odmítnutí poskytnout požadované informace generální tajemník. Toto přezkoumání se provede co nejrychleji a v každém případě nejpozději do 15 pracovních dnů.

Článek 5: Přijetí a vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí. Rozhodnutí veřejného ochránce práv ze dne 26. května 2014, kterým se přijímají vnitřní postupy při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům a žádostí o informace, se tímto zrušuje.

Ve Štrasburku, dne 01/09//2016

Emily O'Reilly

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

[2] Rozhodnutí Evropského parlamentu o pravidlech a všeobecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv přijaté Parlamentem dne 9. března 1994 (Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15) a pozměněné jeho rozhodnutími ze dne 14. března 2002 (Úř. věst. L 92, 9.4.2002, s. 13) a ze dne 18. června 2008 (Úř. věst. L 189, 17.7.2008, s. 25).

[3] Výraz „procesní“ odkazuje mj. na lhůty, způsob přístupu a právo na přezkum.

[4] „Potvrzující žádost“ je výraz používaný v nařízení (ES) č. 1049/2001 pro právo na přezkum.

[5] Podle veřejného ochránce práv spadají do působnosti článku 2.5 tohoto rozhodnutí následující dokumenty: 1. citlivé dokumenty ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 1049/2001 získané od orgánu nebo instituce EU, 2. dokumenty získané, mj. v návaznosti na inspekci, pod podmínkou zachování důvěrnosti od orgánu nebo instituce EU, 3. dokumenty z členského státu, na které se vztahují právní nebo správní předpisy o utajení, 4. důkazy získané jako důvěrné od úředníků a ostatních zaměstnanců EU formou jejich svědectví, 5. dokumenty získané od stěžovatele nebo třetí strany, které v zájmu ochrany oprávněných zájmů stěžovatele nebo třetí strany označí veřejný ochránce práv za důvěrné, a to buď na žádost příslušného stěžovatele nebo třetí strany, nebo z vlastní iniciativy.

[6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

[7] Důvody takového odmítnutí mohou být důvěrnost, profesní tajemství nebo povinnost nezpůsobit újmu stěžovateli ani jakékoli jiné osobě.